Co motivuje k dobrovolnictví?

Kdo se neptá, nic neví. Ve spolupráci s výzkumnou agenturou Perfect Crowd jsme se rozhodli podívat na dobrovolnictví optikou lidí, kteří nejsou zapojeni v organizovaných programech. Realizovali jsme výzkum. Jedním z cílů bylo zjistit, jaké jsou motivace k dobrovolnictví obecně. Zajímala nás i zpětná vazba k programu Um sem um tam a zhodnocení z hlediska jeho atraktivity, motivace respondentů, možnosti začlenění pod CSR aktivity firem.

S kým jsme si povídali? S muži i ženami. Věk se zde sluší uvést, 25 – 45 let. Šlo o zaměstnance firem. Byli to profíci v oborech jako sociální sítě a PR, IT, grafika, tvorba webu, překlady, fotografování, programování, fundraising, právo a další. A jak to dopadlo? Pojďme se ponořit do výsledků.

Diskuze ukázala, že nějakou formou pomoci druhým se během svého života zabýval prakticky každý. Šlo jednak o formy pasivního charakteru (pravidelné příspěvky z účtu, příspěvky na handicapované umělce, poskytnutí použitých hraček pro děti z komunitního centra a další) nebo aktivnějšího charakteru (pomoc psímu útulku, výstavba schodů na autobusové zastávce). Respondenti se shodli na tom, že jakýkoliv program pomoci musí být dostatečně transparentní a poskytovat zpětnou vazbu.

Ptali jsme se také na pocity. Dobrovolnictví respondenti hodnotili jako určitý druh ctnosti a pojí se s ním pozitivní pocity. Dle výzkumu je lidem vrozená touha po vlastní užitečnosti a je jim vlastní altruismus. S dobrovolnictvím přichází i prvek osobního užitku, např. ve formě vybočení z denní rutiny.

Víme, co nás motivuje v profesním životě. Pro někoho to jsou peníze, pro jiného touha dosáhnout vytyčeného cíle. Jaké jsou ale hlavní motivace k dobrovolnictví, které činíme ve prospěch druhých a bez nároku na finanční odměnu? Naši respondenti z řad zaměstnanců firem jako hlavní motivaci uvedli především pocit být užitečný, někomu pomoci a dělat něco smysluplného. Získání nových zkušeností, kontaktů, zážitků i přátelství pak patřilo mezi jeden z hlavních užitků, který se pojí s dobrovolnictvím.

Dobrovolnictví má ovšem také jisté bariéry. Problémy činí neinformovanost, neprůhlednost programů či obecně panující nedůvěra společnosti.

S CSR aktivitami firem většina respondentů neměla zkušenost, nevěděla o nich a pojem jim byl vzdálený. To jsme napravili a po seznámení s definicí CSR aktivit většina respondentů s touto činností firem souhlasila a líbila se jim. Dokonce ji vnímali jako jednu z nejlepších možností, jak se dobrovolnictví účastnit. Dle odpovědí respondentů jsou zde i užitky pro stranu zaměstnavatele ve formě reklamy, rozvoje PR, zviditelnění, zlepšení image či získání levnější formy team-buildingové aktivity. CSR aktivity jsou zkrátka prospěšné jak pro přijímatele pomoci, zaměstnance, tak i stranu zaměstnavatele.

Nastavili jsme zrcadlo projektu Um sem um tam. Respondenti obzvlášť ocenili sdružení nabídek na jednom místě a to, že si může každý vybrat podle svých dovedností. Pozitivně zhodnotili adresnost a konkrétnost dobrovolnických činností, uveřejnění časové náročnosti a jednorázový charakter prací. Jako jednu z motivací, kterou respondenti uvedli pro vstup do Um sem um tam byla pomoc druhému a možnost dělat něco smysluplného.

„Dostat se ven ze svého ustáleného kruhu přátel a známých, vykolejit z denní rutiny kancelářské práce či domácnosti je to, co mnoha lidem chybí. Dobrovolnictví, zejména to nárazové, pro ně může být i cestou, jak prolomit vlastní společenskou izolaci. Je to zároveň i taková společenská událost, kde díky zapojení do práce nemusíte řešit, o čem a s kým si budete povídat a zároveň víte, že se setkáte se zajímavými lidmi, protože přesně takové dobrovolnictví přitahuje,“ okomentoval výsledky výzkumu Jan Schmid z agentury Perfect Crowd. Nezbývá nám než souhlasit a těšíme se na nové aktivní členy programu Um sem um tam.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Current ye@r *